Trdliště – klidové místo pro nový život u rybníka
Rybník není jen vodní plocha. Je to složitý a živý ekosystém, ve kterém se během roku odehrává množství přírodních procesů. Jedním z nejdůležitějších míst u rybníka je tzv. trdliště – ochranná zóna určená pro rozmnožování živočichů i přirozený vývoj rostlin. Jde o klidnou část rybníka a jeho břehu, kde se ponechává hustší vegetace, padlé větve nebo mělká voda, aby zde měli živočichové vhodné podmínky k životu i k rozmnožování. Trdliště je důležité prakticky po celý rok. Různé druhy živočichů se totiž rozmnožují v odlišných obdobích. Některé ryby se třou hned po tání ledu, jiné až v létě. Obojživelníci přicházejí k vodě většinou na jaře, ptáci hnízdí od jara do léta a vodní rostliny zase postupně raší, kvetou a vytvářejí semena po celou sezónu. Pokud má příroda dostatek klidných míst, může celý tento koloběh probíhat přirozeně. Právě proto jsou trdliště v krajině tak důležitá.
Pro koho je trdliště důležité?
Trdliště využívá mnoho různých skupin organismů – od velkých ptáků až po drobné vodní bezobratlé. Každá z těchto skupin zde nachází něco jiného: bezpečí, potravu nebo místo k rozmnožování.
Ptáci
Břehy rybníků porostlé rákosím, vrbami nebo hustými keři poskytují ideální prostředí pro hnízdění vodních ptáků. Tito ptáci potřebují klid a dostatek úkrytů, protože během hnízdění jsou velmi citliví na rušení. Jedním z nejznámějších druhů je kachna divoká, která si staví hnízda v husté vegetaci poblíž vody. Samice zde snáší vejce a vyvádí mláďata, která se brzy po vylíhnutí vydávají na vodu. Dalším typickým obyvatelem rybničních břehů je slípka zelenonohá. Tento nenápadný pták si staví plovoucí hnízda přímo v rákosí a většinu času tráví ukrytý mezi stébly. Trdliště však nevyužívají jen vodní ptáci. V křovinách a rákosí hnízdí také menší pěvci, například rákosník obecný, rákosník proužkovaný nebo cvrčilka říční. Tito ptáci jsou známí svým charakteristickým zpěvem, který je možné slyšet hlavně na jaře a začátkem léta.
Ryby
Pro ryby je trdliště doslova místem zrození nové generace. Většina druhů potřebuje k rozmnožování mělké, klidné a zarostlé části rybníka, kde mohou bezpečně naklást jikry. Například kapr obecný se třou většinou od května do června. Vyhledávají mělké a zarostlé části rybníka, kde samice kladou jikry na vodní rostliny. Brzy na jaře se tře například štika obecná, která vyhledává zaplavené traviny a mělké břehy. O něco později se rozmnožují například lín obecný nebo karas obecný. Kořeny vrb a rákosí, popadané větve a vodní rostliny rostoucí ze dna poté poskytují i celoroční ochranu nově vylíhnutým rybám (potěru). Menší druhy, jako perlín ostrobřichý nebo plotice obecná) zde nachází útočiště po celý život, jedině v lokalitách, kde je dostatek úkrytů jsou v bezpečí. V rybnících, kde není moc popadaných větví a stromů, se umisťují do trdlišť tyto skrýše uměle. Může se jednat o hromady větví, zatížením připevněných ke dnu, nebo stejným způsobem umístěné vánoční stromečky – takový nový podvodní les. Tak je tomu například i Brně – Medlánkách.
Obojživelníci
Trdliště jsou velmi důležitá také pro obojživelníky, kteří jsou na vodním prostředí při rozmnožování přímo závislí. Na jaře přichází k rybníkům například ropucha obecná, která klade dlouhé provazce vajíček do mělké vody. V tichých a zarostlých částech rybníka se z vajíček vyvíjejí pulci, kteří postupně procházejí proměnou v dospělé žáby. Vegetace jim poskytuje úkryt před predátory a zároveň i dostatek potravy. Obojživelníci patří mezi velmi citlivé druhy a jejich počty v přírodě často klesají. Zachování klidných míst u vody je proto pro jejich přežití zásadní.
Bezobratlí
Možná nejsou na první pohled tak nápadní, ale bezobratlí živočichové tvoří základ celého potravního řetězce. Jsou důležitou součástí jídelníčku ryb, ptáků i obojživelníků. Nad hladinou rybníka můžeme pozorovat například elegantní vážka ploská nebo velká a rychlá šídlo modré. Jejich larvy přitom žijí ve vodě, kde jsou dravci lovící drobné vodní organismy. V okolí rybníků žije také mnoho druhů motýlů, například babočka paví oko, kteří využívají květy pobřežních rostlin. Pod hladinou se skrývají vodní brouci, například potápník vroubený, nebo různí měkkýši, mezi nimi například škeble rybničná. Tito živočichové pomáhají udržovat vodní prostředí v rovnováze a zároveň slouží jako potrava pro další druhy.
Rostliny
Důležitou součástí trdliště jsou také rostliny. Právě ony vytvářejí strukturu prostředí, která umožňuje život mnoha živočichům. Mezi typické rostliny patří rákos obecný, který vytváří husté porosty na březích rybníků. Další častou rostlinou je orobinec širokolistý, známý svými charakteristickými hnědými „doutníky“. Na vlhčích březích často rostou také vrby, například vrba bílá a vrba křehká, které poskytují stín i úkryt. Velmi krásnou a nápadnou rostlinou je kosatec žlutý, který na jaře zdobí břehy rybníků svými žlutými květy. Pokud se takové místo ponechá v klidu a bez častých zásahů, postupně se zde mohou objevovat i další rostliny, někdy i vzácnější druhy. Trdliště se tak může stát velmi cenným kouskem přírody.
Doslov
Z těchto důvodů je vhodné, aby každý rybník měl své trdliště – tedy část, která zůstává přirozená, zarostlá a klidná. Taková místa jsou nesmírně důležitá pro rozmnožování mnoha druhů živočichů i pro růst rostlin.
Zároveň jsou přínosná i pro nás. Díky nim můžeme při procházce kolem rybníka pozorovat kachny s mláďaty, poslouchat zpěv rákosníků, sledovat vážky nad hladinou nebo objevovat rozmanité rostliny. U rybníka, kde by byly všechny břehy posekané a vyčištěné, bychom takové přírodní bohatství jen těžko našli.
Prosba návštěvníkům
Aby mohl život v trdlišti nerušeně pokračovat, prosíme návštěvníky o respektování této lokality. Nevstupujte do husté vegetace na březích a nevyrušujte zdejší živočichy.
Díky ohleduplnému chování můžeme společně pomoci tomu, aby rybníky zůstaly místem plným života – pro přírodu i pro nás.