Letošní zima s dlouhotrvajícími mrazy znamená, že většina rybníků a nádrží je zamrzlá a dravci se soustředí v místech, kde voda zůstává otevřená. Těmi jsou vodní toky, nebo části nádrží poblíž přítoku. V těchto místech je však také největší koncentrace ryb, které sem připlouvají z důvodu vyššího obsahu kyslíku než v místech, kde je souvislá vrstva ledu. A toto pravidlo kormoráni – vysoce inteligentní opečení predátoři – dobře znají. Trvale jich u nás žije a hnízdí jen několik stovek párů na celé území ČR, ale v zimních měsících se k nám slétají tisíce dalších, s cílem snadného úlovku na našich chovných rybnících a dobře zarybněných řekách. Tyto hejna se pak shromažďují na nejlepších lovných místech, a v případě zamrzlých vodních ploch potom doslova vydrancují všechny ryby v místech, kde ledová pokrývka chybí. Jediný pták denně uloví a zkonzumuje kolem 0,4 – 1 kg ryb, a mnohé další ryby pouze zraní, což vede k jejich pozdějšímu úhynu.
Nejvíce se letos vyskytují v oblasti jižní Moravy na řece Dyji i nezamrzlých částech vodních nádrži Pálavských jezer, v Brně a okolí převážně na řekách Svratka a Svitava. Dále na řece Radbuze v západních Čechách, kde je koncentrace kormoránů extrémní, nebo v Ústeckém kraji, kde jsou nyní pravidelně hlášena hejna desítek až stovek ptáků na úsecích řek, kde loví ryby, protože voda zde zůstává otevřená.
Škody jsou značné. Kormoráni patří mezi rybožravé predátory, jejichž denní konzumace ryb se v mezinárodním měřítku odhaduje na desítky milionů eur v hodnotě ulovených ryb. V Česku stát vyplácí rybářům odškodné – ročně se částka často pohybuje v desítkách milionů korun (např. kolem 70 mil. Kč), přičemž některé lokální odhady tvrdí, že škody mohou být ještě vyšší.
Pokud sečteme škody způsobené dalšími chráněnými živočichy – tedy vydrou, bobrem, vlkem, rysem i medvědem (u toho byly hlášeny poslední hmotné škody roku 2020), jsou škody způsobené kormoránem na našem území pořád vyšší než u všech zmíněných druhů najednou.
Od roku 2013 už kormorán není na seznamu zvláště chráněných druhů, což umožňuje za určitých podmínek získat povolení k jeho lovu, a rybářský svaz prosazuje možnost zjednodušení tohoto procesu. Každým rokem se jen u nás odstřelí několik tisíc jedinců, avšak migrace a přilétání nových hejn tento zásah výrazně neomezí.
Okolní země jsou na tom podobně, a tak například v Polsku jsou vydávány i hromadné povolení k odstřelům těchto ptáků. Ornitologové však tvrdí, že za tento problém může především způsob rybářství, a to jak v zemích, kam se velká hejna létají na zimu krmit, tak v zemích v okolí Baltského moře, kde většina těchto ptáků hnízdí. V Baltském moři totiž z velké části vymizely velké dravé ryby, které byly vychytány, což umožnilo rozšíření drobných ryb, které jsou dokonalou potravou pro kormorány. Ty se tak mohou množit výrazně efektivněji, než tomu bylo doposud, a v zimě potom hledají potravu po celé Evropě.
Zima 2025/2026 opět ukazuje, že kormoráni představují významnou hrozbu pro rybí populace i rybářské hospodaření v Česku, i jinde v Evropě. Kvůli rozsáhlým migracím a koncentraci na otevřené vodní plochy jsou škody během zimních měsíců obzvlášť vysoké. Neexistuje jedno konkrétní řešení, které by tento problém ukončilo. Je k tomu potřeba kombinace legislativních opatření, reálně umožňující regulaci těchto ptáků na místech jejich koncentrace, plán rybolovu v místech, kde populace hnízdí, a také technické a strategické změny v chovu ryb na našem území, například zachování a tvorba míst, kde se tyto ryby mohou ukrývat.
