Jarní zalesňování

V lese je na jaře plno práce se zalesněním

IMG_9434.jpg

K  typickým jarním úkolům lesníků neodmyslitelně patří vý- sadbové práce a zalesňování holin. Na jihu Moravy začínají lesníci se zalesňováním jako jedni z prvních. V letošním roce i u nás jaro dlouho s příchodem otálelo, ale v průběhu března počasí umož- nilo vysadit první malé stromky ve zdejších lesích. Velkou část lesů v Jihomoravském kraji spravuje Lesní závod Židlochovice.

Sázka na listnáče

Rozsah zalesňovacích prací u této organizační jednotky Lesů České republiky je značný, projekty zalesnění počítají s tím, že v letošním roce by měly být vysazeny stromky na celkové ploše 193 hektarů. Z toho největší vý- měru tvoří dub letní (77 ha), dub zimní (17 ha), topoly (22 ha) a jasan (16 ha). Relativně vyšší výměra 22 ha je plánována i pro zalesnění borovicí lesní. Dřevinná skladba lesů na jihu Moravy je velmi pestrá, proto budou vysazeny v menší míře i další dřeviny, jako lípa, habr, javory, jilm, dub cer, buk, olše, tře- šeň či vrba. Z jehličnanů pak i borovice černá a modřín. Dub letní je hlavní dřevina zdej- ších lužních lesů. U něj se s úspě- chem využívá zakládání nových lesních porostů pomocí dubových síjí. Do půdy se pomocí secího stroje nasejí do řádků žaludy, ze kterých později vyroste mladý les. Základním předpokladem pro dubové síje je, aby nastal takzvaný semenný rok dubu letního. Dub letní totiž neplodí každý rok dostatečné množství žaludů, a pokud není semenný rok, je žaludů příliš málo a nevyplatí se je sbírat. Nejkvalitnější dubové lesní kultury jsou ze síjí provedených již na podzim, krátce po opadu žaludů. Pro jarní síje je potřeba žaludy uskladnit, tak, aby neztratily potřebnou klíčivost.

Zalesnění holin

Holiny, které vznikly v lese těž- bou, ukládá lesní zákon lesníkům do dvou let zalesnit. Jejich rozsah je obvykle do jednoho hektaru. V lužních lesích umožňuje lesníkům výjimka z lesního zákona provádět větší holiny až do vý- měry dvou hektarů. Od velikosti holiny se pak odvíjí i velikost ploch určených k zalesnění. Vět- šinou jsou tedy stromky vysazovány tam, kde již dříve les byl. Méně často jsou lesníci postaveni před úkol vysadit les na místech, kde dříve byly zemědělsky obhospodařované pozemky. Takovým příkladem je i rozsáhlé zalesnění původně nepříliš kvalitních zemědělských půd u Brodu nad Dyjí, kde byl v roce 2004 vysazen les na výměře 70 ha. Obdobný úkol řešili lesníci z lesní- ho závodu Židlochovice i v letech 2007 a 2008, kdy v rámci komplexních pozemkových úprav v katastru obce Novosedly založili 12 ha nového lesa na původně zemědělské půdě.

Přirozená obnova

Přirozenou obnovou lesa rozumí lesníci využití přírodních procesů, kdy se příroda sama postará o vznik mladého lesa. Je-li pod těženým porostem dostatek mladých semenáčků po- žadovaných dřevin, stačí šetrně provést odtěžení starého porostu, a tímto způsobem si lesníci ušetří náklady na umělé zalesnění. V oblasti Jihomoravského kraje se přirozená obnova osvědčila zejména pro jasan ztepilý či úzkolistý na luž- ních stanovištích a především pro dub zimní rostoucí v lesích u Moravského Krumlova v pahorkatinách Divácka. Výsadbou nových stromků pro lesníky práce rozhodně nekončí, ale spíše začíná. O mladé sazenice je třeba dále pečovat, aby je okolní vegetace nepřerostla. Když se neujmou, musí být sazenice doplněny na potřebný počet a mladé výsadby je třeba uchránit oplocením před poškozením zvěří.

[zdroj] Obsah převzat z Informační zpravodaj LČR.