Za prasátky do Holedné
Spíš než výlet je tohle odpolední procházka. Oboru Holedná mezi Jundrovem, Bystrcí a Kohoutovicemi obejdete už za dvě a čtvrt hodiny. Přidejte ale divočáky na konci a pro geocachery nějaké to lovení pokladů a výprava se může protáhnout.
Do Jundrova, kde se do Holedné dá vystoupat hned dvěma hlavními cestami, nás ze Zvonařky doveze autobus číslo 67 a z Králova Pole autobus číslo 44. Vystoupíme na zastávce Jundrov a cestou podél rodinných domů se dáme doprava do kopce. Asi po šesti stech metrech se ze silnice stane zpevněná cesta a za zatáčkou už čeká branka do obory. Tou projdeme a budeme pokračovat stále po zpevněné cestě. Přibližně po deseti minutách chůze dojdeme na rozcestí, kde se napojuje zelená značka. A variant je hned několik.
Můžeme si udělat jen krátkou procházku a dát se doleva po zelené. Na dalším rozcestí pokračovat rovně a následně po žluté projít přes vrch Hobrtenky do Kohoutovic. Procházka je to nenáročná a vyjde přibližně na hodinu a půl, ujdeme 3,6 km.
Další dvě varianty jsou si pak velmi podobné a záleží jen na naší chuti, zda půjdeme delší nebo kratší variantu. Každopádně v obou případech na nás téměř na konci čeká ohrada s prasátky a pomník letcům. Při kratší variantě (5,1 km, 1:50 h) se dáme po prostřední, neznačené cestě do kopce. Není se ale čeho bát – po půl kilometru zase začneme klesat. Vlevo od nás je kopec Holedná, podle kterého se celá obora jmenuje. Po dalším půl kilometru klesání se dostaneme na rozcestí U Jezírka.
U delší varianty (6,2 km, 2:10 h) se dáme doprava po zelené. Po cestě je mírné klesání i stoupání, ale jdeme víceméně stále po vrstevnici. I tady se dostaneme k rozcestí U Jezírka, jen přijdeme z jiné strany. Kromě samotných jezírek tu najdeme i přístřešek ideální k posvačení a téměř vyschlou studánku. O zachycení pramene a úpravu okolí se v 60. letech 20. století postaral lesník a krajinář Rudolf Gola, který má nad studánkou také památník.
Od rozcestí U Jezírka se vydáme z mírného kopečka po zelené a žluté. Po půl kilometru můžeme u cesty vidět čtyři historické hraniční kameny datované letopočtem 1589, který je na nich dosud zřetelně vidět. Na každé straně jsou také vyryty iniciály tehdejších vlastníků zdejších pozemků - pod značkou KK to byl klášter Králové na Starém Brně, na protější straně kamene jsou iniciály SM, kde se jednalo o území Jundrova patřící tehdy klášteru herburek při kostele Panny Marie. Od nedalekého rozcestí pokračujeme stále po zelené, až za necelou půl hodinu dorazíme k výběhu s divokými prasaty. Obzvlášť na jaře je místo vyhledávaným cílem procházek – v ohradě totiž pobíhají i malá prasátka. Toto místo milují hlavně děti, prasátka i velké kance ale chodí pozorovat i množství dospělých.
Nyní už stačí vyjít po neznačené lesní cestě kopec do Kohoutovic, po cestě se stavit ještě u památníku letců a nasednout na zastávce Kohoutovice, hájenka na autobus číslo 52, který nás odveze na Mendlovo náměstí. Případně ti, kterým se nechce šlapat, mohou od divočáků pokračovat po zelené a na tentýž autobus nasednout o zastávku dřív u Staré dálnice.
- Délka výletu: 3,6 – 6,2 km
- Kde se zastavit: V jednom z přístřešků na svačinu, u hraničních kamenů či u divočáků.
- Občerstvení: Vezměte si zásoby do batohu, v oboře žádné občerstvení není.
- TIP: Kromě divočáků v oboře můžete potkat volně žijící skupinky jelenů, muflonů nebo velká stáda daňků.
Po prýglu parníkem, okolo pěšky
Každý Brňan zná přehradu v Bystrci, neboli „prýgl“. Už ale málokdo ji obešel celou. My i tentokrát půjdeme jen půlku. Lákadlem pro děti i dospělé na závěr bude, že se pak nalodíme na parník. A ti zdatnější mohou přehradu rovnou obejít celou.
Tramvají číslo 1 se necháme dovézt do Bystrce na zastávku Přístaviště a vyrazíme k vodě a následně po červené značce doprava k hrázi. Tuto část cesty jdeme po silnici, je proto potřeba dávat pozor na auta. U hasičské zbrojnice se ale dá sejít na cestu mezi stromy. Celou dobu jdeme blízko pláže, v létě se tak dá využít možnost koupání. Za chvíli přijdeme k rozcestí Osada, odkud budeme dál pokračovat po červené.
Po dvou a půl kilometrech přijdeme k přístavišti Cyklistická.
Asfaltka se změní na lesní pěšinu. Některé úseky jsou poměrně úzké, plné kamenů a kořenů. Není to proto ideální cesta pro kočárek. I děti ji ale hravě zvládnou. Je třeba dát pozor na cyklisty, kteří v těch nejkritičtějších místech ale kola stejně vedou. Trasa nyní vede pořád nahoru a dolů Podkomorským lesem po vysokém břehu.
Po dalším kilometru a půl, kousek před rozcestím Nad Zouvalkou, se dostaneme do nejkrásnější části cesty. Otevře se nám výhled na přehradu i hrad Veveří. Pak už je to k lávce přes vodu jen necelý kilometr, proběhneme údolím a jsme u hradu. V areálu hradu se dá občerstvit u stánku, případně ve vinárně.
Jakmile jsme s prohlídkou hradu a občerstvovací pauzou hotoví, vrátíme se zpátky k lávce přes přehradu. Před ní odbočíme a sejdeme do přístaviště. Nyní nastane vytoužený moment – parník. Lodě od hradu Veveří odjíždí každou tři čtvrtě hodinu. Lístky se dají koupit na lodi, s předplatní jízdenkou MHD navíc se slevou.
Odhodlanější sportovci se mohou od hradu Veveří vydat zpátky do přístaviště pěšky po druhé straně přehrady. Je ale lepší vzdálit se od pláže poměrně velký kus a jít lesem. Pokud budete trvat na výhledu na vodu, půjdete většinu cesty po silnici. Lesem to naopak budete mít po turistické značce – nejprve po modré čtyři a půl kilometru k rozcestí Ríšova studánka, kde uhnete na žlutou a po ní další čtyři kilometry až k přehradě. Výlet od začátku do konce bude mít 16,5 kilometru, čisté chůze přibližně pět hodin.
- Délka výletu: 10 – 16,5 km
- Kde se zastavit: na hradě Veveří, na vyhlídce nad přehradou.
- Občerstvení: Stánků se studeným pitím a drobným občerstvením je po cestě několik. Zatímco pro děti bude cílem parník, pro tatínky to může být orosené pivo na hradě Veveří.
- TIP: Majitelé „šalinkaret“ mají na parník slevu.
Krajem Pohádky máje za Ríšou a Helenkou
Podkomorské lesy inspirovaly Viléma Mrštíka k napsání románu Pohádka Máje. Jeho hrdinové pak mají mezi Žebětínem a Hvozdcem své studánky. Voda je v nich čistá a pitná. Podél cesty navíc rostou sladké maliny. A pokud ani to není dostatečným lákadlem, na konci se můžete smočit v Brněnské přehradě.
Do Žebětína na zastávku Ríšova, kde výlet odstartujeme, se svezeme autobusem číslo 52 z Mendlova náměstí. Začínáme na žluté, dva a půl kilometru do kopce až k rozcestníku Stinská. Tam odbočíme po zelené, půl kilometru vede k Helenčině studánce a další dva kilometry přes Lipový vrch k Ríšově studánce. Obě studánky mají certifikát o rozborech vody vyvěšený na dřevěné lesní nástěnce a podle všeho je v nich voda, kterou můžete bez obav pít.
Studánky jsou pojmenované podle postav z Pohádky máje. Právě oblast Podkomorských lesů totiž inspirovala před více než 100 lety Viléma Mrštíka k napsání slavného románu. Bronzový reliéf u Helenčiny studánky s motivy romantického díla zpracoval brněnský výtvarník Oldřich Martínek podle návrhu architekta Bohuslava Kučery.
Až u Ríšovy studánky otrháte maliny a posilníte se, můžete se vydat buď po žluté do Rakovce, nebo po modré zpět do Žebětína. To je výhodné obzvlášť pro ty, kteří tam přijeli autem. Do Rakovce vede tříkilometrová asfaltovaná cyklostezka dolů Kočičím žlebem. Souběžná s ní je žlutá značka, ale pozor na cyklisty, sjezd je rychlý a místy se tam míhají dost nebezpečně.
U přehrady máme dvě možnosti: buďto nasedneme na autobus na Rakovci a pojedeme domů, nebo se vydáme vlevo podél silnice k nejbližšímu koupacímu místu. Na břehu je dost prolézaček a atrakcí pro děti. Případně dál po červené dojdeme ke známé kotvě a přístavišti, k tramvaji to tak máme už jen kilometr a půl.
- Délka výletu: 9,75 km
- Kde se zastavit: U Ríšovy a Helenčiny studánky.
- Občerstvení: Stánky s občerstvením potkáme až u přehrady, studánek s pitnou vodou ale potkáme hned několik.
- TIP: Přečtěte si před výletem Pohádku máje. Pokud jste to nestihli, tak aspoň stručně: mladý student práv Ríša přijíždí z Prahy na bál do rodných Ostrovačic u Brna, kde se zamiluje do šestnáctileté dcery hajného Helenky. A randit chodí právě do Podkomorských lesů. I přes mnohá úskalí se nakonec vezmou.